Absolutní neplatnost smlouvy při absenci znaleckého posudku dle § 196a odst. 3 obch.z.

Nejvyšší soud již v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 2011/2000 formuloval a odůvodnil závěr, že byla-li při uzavření smlouvy podléhající režimu ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák., ve znění účinném do 31. prosince 2000, porušena povinnost stanovit cenu majetku na základě posudku znalce, je tato smlouva absolutně neplatným právním úkonem podle § 39 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem. Taktéž v rozsudku sp. zn. 32 Odo 613/2005 dovodil, že absence znaleckého posudku určujícího podle § 196a odst. 3 obch. zák. cenu za postoupení pohledávky způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o postoupení.Závěr, že porušení povinnosti stanovit hodnotu majetku na základě posudku znalce jmenovaného soudem, má za následek absolutní neplatnost úkonu, jímž bylo s majetkem disponováno způsobem popsaným v ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák., se plně prosadí i při výkladu tohoto ustanovení ve znění účinném od 1. ledna 2001, když změny, k nimž v textu ustanovení v důsledku novely obchodního zákoníku provedené zákonem č. 370/2000 Sb., od 1. ledna 2001 došlo, oporu pro jiný závěr neskýtají.Absolutní neplatnost právního úkonu působí přímo ze zákona bez dalšího, takže právní následky úkonu hned od počátku nenastanou. Jak správně dovodil odvolací soud, absolutní neplatnost nemůže být zhojena, tj. nemůže být napravena dodatečným schválením nebo odpadnutím vady. Dodatečně vyhotovený znalecký posudek tak nemůže na neplatnosti právního úkonu, kterým byla realizována majetková dispozice předvídaná hypotézou ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák., ničeho změnit (bez ohledu na to, nakolik se ve znaleckém posudku stanovená hodnota převáděného majetku přiblíží kupní ceně). Není tedy ani důvodu, aby pro takové ocenění byl poté, co k právnímu úkonu došlo, jmenován soudem znalec podle ustanovení § 59 odst. 3 obch. zák.podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3300/2008, ze dne 10. 9. 2008

www.profipravo.cz